Svatováclavský dukát

Oficiální název mince je Československý dukát. Svatováclavský dukát nebyl zákonným platidlem, ale mincí obchodní, která neměla určenou nominální hodnotu. Dukát má hmotnost 3,49 gramů a ryzost 0,986. Duchovním otcem vydávání československých dukátů byl ministr financí Alois Rašín. Po obvodu mince je opis: "NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM".  Okraj mince je vroubkovaný, na rubu i na líci s plochou obrubou a perlovcem, který k obrubě zevnitř přiléhá.

Ražbu dukátů zajišťovala Mincovna Kremnica. Slitina pro ražbu mince je tvořena směsí zlata (986 1/9 dílů) a mědi (13 8/9 dílů).

První tisíc ražených mincí bylo označeno pořadovým číslem, které je zobrazeno pod obrazem vévody Václava (1 až 1000) se znaménky z obou stran. Na rubu mince je pod státním znakem vyznačeno prvé pětiletí republiky Československé "1918 - 28. X. - 1923". Proto se tyto dukáty nazývají jubilejní. Podle Vládního nařízení jubilejní dukáty přiděloval zvláštní výbor nejvýznamnějším osobám - mimo nabídkové řízení - za cenu 150 Kč. Ostatním zájemcům - podle výsledků nabídkového řízení - nejméně za cenu 300 Kč.

Dukát číslo 1 byl darován do numismatických sbírek Národního muzea v Praze, kde je dosud, dukát číslo 2 obdržela rodině zemřelého Aloise Rašína a dukát číslo 3 prezident T. G. Masaryk. Někde se však uvádí, že prezident Masaryk obdržel dukát číslo 1 a ten na sklonku života věnoval národu, a proto je k vidění v Národním muzeu.

Dukát (jednoduchý)

Dukát jednoduchý se liší od dukátu jubilejního tím, že na líci nemá pořadové číslo a na rubu nemá vyznačené pětileté výročí založení republiky, ale jen letopočet s ozdobným zakončením. Jednoduché dukáty se v roce 1923 prodávali zájemcům, kteří se přihlásili podle vyhlášky ministerstva financí, za cenu 120 Kč. Dukáty byly raženy ve stejné podobě i v dalších letech až do roku 1939.

K připomenutí výročí smrti vévody Václava byly v roce 1929 vydávány pětidukáty a desetidukáty, které byly pětinásobkem resp. desetinásobkem jednoduchého dukátu. Svatováclavský pětidukát má hmotnost 17,45448 g (průměr 42 mm) a desetidukát má hmotnost 34,90896 g (průměr 42 mm). Mince byly raženy na základě Vládního nařízení ze dne 28.6.1929.

Náklady jednotlivých ročníků

Ročník	Náklad
1923	61 861
1924	32 814
1925	66 279
1926	58 669
1927	25 774
1928	18 983
1929	10 253
1930	11 338
1931	43 482
1932	26 617
1933	57 597
1934	9 729
1935	13 178
1936	14 566
1937	324
1938	56
1939	276

 

 

Pozdější ražba (Svatováclavský dukát 1951)

Svatováclavský dukát byl ražen také v roce 1951, ale ve své době byl neprodejný. Mince byly uloženy v trezoru Státní banky čs., která věnovala jeden kus každé nominální hodnoty Národnímu muzeu v Praze, Moravskému muzeu v Brně a Slovenskému národnímu muzeu V Bratislavě. Eduard Polívka ve své publikaci také uvádí, že dukáty byl k prodeji v Československé obchodní bance v Praze, avšak jen zahraničním zájemcům.

Mince měly totožnou podobu s dukáty vydávanými v období 1923-1939.

Pod názvem Svatováclavský dukát je také od roku 2009 ražena zlatá a stříbrná pamětní medaile (1dukát, 2dukát, 5dukát a 10dukát) dle návrhu Vladimíra Oppla určeného původně pro ražbu oběžné koruny. Ražbu zpočátku prováděla Česká mincovna a převzala ji[kdy?] Pražská mincovna.[8] Na trhu se rovněž vyskytují repliky původního československého dukátu s vročením 2014. 

Jubilejní dukát s pořadovým číslem 1

Mince byla vydávána státem a od počátku plánována jako mince obchodní bez nominální hodnoty. 

Během let 1937 a 1938 došlo k poklesu ražby dukátů a jejich násobků na desítky kusů. Po rozpadu Československého státu v roce 1939, bylo pro Slovenský stát ještě vyraženo v Kremnici 25 ks dukátů, 172 ks dvoudukátů, 44 ks pětidukátů a 172 ks desetidukátů ročníku 1938. Všechny mince z let 1937 a 1938 jsou mimořádně vzácné a na aukcích dosahují mnohdy astronomických částek v řádech milionů korun.

České dukáty - emise ČNB

ČNB připravuje pro roky 2023 a 2025 emisi Českých dukátů, které mají na Československé dukáty navázat Během pětiletého plánu vyjdou dukáty hned dvakrát a to v letech 2023 a 2025.